Galalit Turtle 4,4x42x125mm

Galalit Turtle - imitace želvoviny - již skoro zapomenutý materiál , používaný v módní průmyslu koncem 19 a začátkem 20 století . Galalit lze snadno mechanicky obrábět a leštit . Cena je za 1ks. Galalit Víte ještě vůbec někdo, co to je galalit? Nebo umělá rohovina, umělá želvovina, i tak se tato umělá hmota nazývala... Už uběhlo víc jak sto let od vynálezu tohoto prvního levného syntetického materiálu – tedy pomineme-li celuloid; hmoty současné generaci již asi neznámé, umělé rohoviny čili galalitu. Galalit je makromolekulární látka vyráběná z kaseinu vytvrzením (síťováním) účinkem formaldehydu. Kdybychom chtěli z řeckého základu složené označení "galalit" (galaktolith) přeložit do češtiny, byla by tato umělá rohovina „mléčným kamenem“; to proto, že se vyrábí z mléčné sýroviny - kaseinu. V roce 1897 německý továrník Wilhelm Krische a technik Adolf Spitteler získali novou umělou látku z čerstvého tvarohu; poté, co jim nedopatřením spadl do roztoku formaldehydu. Náhoda ovšem přeje připraveným... a tak se zrodila nová umělá hmota. A také postup její průmyslové výroby. Podle jimi vypracovaného a později průběžně zdokonalovaného technologického postupu se srážením odstředěného mléka přídavkem enzymů získá mléčná bílkovina – kasein. Ta se dokonale zbaví tuku a vody, rozemele se na prášek a mísí se s dalšími přísadami a barvivy. Poté se směs zvlhčuje vodou (20 až 35 %) a nechá odležet, aby nabobtnala. Často se v této fázi výroby používá i zředěná kyselina máselná nebo citronová, které zvyšují plasticitu tohoto prvotního polotovaru. Takto získaná, snadno tvarovatelná hmota, se pomocí hnětacích strojů a za horka důkladně homogenizuje a v lisech s vyhřívanou hlavicí tvaruje na desky, tyče, roury a další požadované profily. Nakonec jsou zformované polotovary ponořeny do 4% až 5% formaldehydové lázně k vytvrzení. Tento proces ovšem trvá několik týdnů, u silnostěnných předmětů dokonce až půl roku. Podstatou vytvrzování je vznik příčných vazeb, vytvářených chemickou reakcí bílkovin s formaldehydem. Finální výrobky se zvolna suší v proudu teplého vzduchu. Galalit (galaktolith, mléčný kámen) je průsvitná, špatně hořlavá hmota (výhoda proti celuloidu), na vzduchu stálá, pevná a houževnatá; je nerozpustná v kyselinách, alkáliích a etanolu, tvrdosti 2,5, hustoty 1,3 a je dobrým elektrickým izolátorem. Galalit lze snadno mechanicky obrábět, leštit a libovolně barvit – stal se proto náhražkou přírodního rohu, kamene, kostí, slonoviny, jantaru (zbarven kyselinou pikrovou), želvoviny (působením kyseliny sírové), korálů apod. Od počátku minulého století se z něho v průmyslovém měřítku v závodech v Hannoveru, ve Vídni, Paříži i leckde jinde vyráběly rozličné předměty, jako perly, knoflíky, hřebeny, držadla ke skříním, pletací jehly, rukojeti k nástrojům, klávesy, elektrické izolátory atd. V dobách staré dobré habsburské monarchie se cena tohoto materiálu pohybovala okolo čtyř až pěti rakouských korun za jeden kilogram.