Kalení na hamon, nebo i parciální kalení znamená, že na čepeli je zakaleno pouze ostří a zbytek čepele je nezakalen. To má několik výhod. Ostří můžeme nechat zakaleno na vyšší tvrdost, a tím má vyšší odolnost vůči otupení. Pokud by však byla čepel zakalena v celém průřezu, byla by velmi křehká a náchylná na zlomení. Nezakalená část dává čepeli houževnatost a odolnost proti zlomení. Pokud bychom stejnou čepel zakalili v celém průřezu, museli bychom ji popustit na nižší tvrdost, aby se při použití nezlomila. Tím by ale ostří bylo měkčí a více by se tupilo. Zakalení na hamon znamená, že na kalicí teplotu ohřejeme jen část čepele u ostří. Následným zchlazením dojde k zakalení právě jen této části čepele. Ohřátí části čepele pouze u ostří na kalicí teplotu můžeme dosáhnout tak, že část čepele, kterou zakalit nechceme, zakryjeme pastou namíchanou z několika složek. Při kalení je pak hřbet chráněn před ohřátím na kalicí teplotu a následně před prudkým ochlazením.
Druhý způsob zde použitý je nahřátí na kalicí teplotu pouze té část ostří, kterou chceme mít zakalenou. Tento způsob je zřejmě náročnější na odhad teploty a vyžaduje jisté zkušenosti (předchozí ovšem také). Nemůžeme tak dobře ovlivnit výšku a tvar linky zakalení hamonu. Většinou kalíme v kovářské výhni za použití kovářského uhlí. Výsledek je vždy překvapením. Za jistých podmínek můžeme kalit i na plynu. Tvar linky kalení ale můžeme ovlivnit jen málo. Vše je popsáno velice zjednodušeně a laicky.
Níže popsaný způsob kalení za použití plynového hořáku na vlnkovaný hamon, tzv. kalení na Pospu, nám umožňuje částečně ovlivnit tvar linky kalení.
Ne všechny oceli jdou zakalit na hamon, a z těch co jdou, některé jdou lépe, některé hůře. Je potřeba dodržet teploty a postupy dle technického listu dané oceli. Zde byla na obě čepele použita pružinová ocel 14 260.
Máme vybroušený tvar čepele a nahrubo udělaný výbrus ostří grit 60 (spodní čepel)
Čepel celou ohřejeme na správnou teplotu dle použitého typu oceli, vyrazíme logo, čepel srovnáme a necháme pomalu vyžíhat.
Ke kalení použijeme plynový hořák a přípravek vyrobený z trubky, ve které jsou otvory proříznuté úhlovou bruskou (flexou) s řezným kotoučem.
Hořák umístíme do správné pozice a seřídíme plamen.
Čepel nahříváme nad plamenem a částečně ji můžeme zasunout do drážky. Nepohybujeme s ní dopředu a dozadu. Musíme odhadnout správnou teplotu ohřátí ostří dle typu použité oceli a výšku ohřátí. Na příslušnou kalicí teplotu nahřejeme pouze ostří, které zamýšlíme mít zakalené, hřbet čepele nesmí dosáhnout kalicí teploty a přechod mezi těmito teplotami by měl být ostrý. Záleží na zkušenostech i štěstí. Kalicí teplotu odhadujeme podle barvy ohřáté čepele, proto je vhodné pracovat ve tmě či zatemněné dílně.
Po ohřátí ostří na kalicí teplotu čepel rychle zchladíme v nádobě s olejem. Pozor, může dojít k jeho vzplanutí. Používáme kožené rukavice a dlouhé kovářské kleště. V tomto okamžiku se vše rozhoduje a většinou není čas na focení. Po patřičném zchlazení čepel očistíme ocelovým kartáčem (možno kotoučem ve vrtačce). Odstraníme tím případné okuje, čepel můžeme nahrubo očistit od zbytků oleje.
Co nejdříve po zakalení dáme čepel popustit dle typu oceli a požadované tvrdosti ostří.
Můžeme použít elektrickou troubu (jiná čepel).
Popuštěnou čepel přebrousíme na pásové brusce.
Už po hrubém obroušení (grit 60,80) po kalení může být pod určitým úhlem viditelná linka zakalení.
Po hrubém strojním broušení grit 80, 60 zkusíme cvičně leptnout čepel v kyselině nebo chloridu železitém, zkontrolujeme, zda je zakaleno ostří správně v celé délce.
Po dalším strojním broušení grit 120 a cvičném leptnutí začínají být zřetelnější detaily.
Čím jemnější brusný pás použijeme, tím jsou detaily po leptnutí zřetelnější.
Začíná se objevovat i struktura oceli.
Po posledním strojním broušení grit 400 a následném leptu v kyselině je zakalená část tmavá a jasně viditelná přechodová linka „nioi“.
Ručním broušením (grit 220,400, 600, 800, 1200, 1500, 2000, 2500) odstraníme všechny stopy po strojním broušení.
Po jemném přebroušení grit 2500 vyniká linka hamonu a krystalická struktura oceli.
Po posledním leptu v kyselině je jasně ohraničená zaklená a nezakalená část čepele a zřetelné přechodové efekty. Čepel jemně přebrousíme pod vodou grit 2500, 3000.
Hotovou čepel jemně natřeme olejem, aby nekorodovala. Pod různými úhly nasvícení jsou vidět různé efekty a linka kalení.
Na hotovém noži s ručkou z tisu je na čepeli pěkně vidět linka hamonu i krystalická struktura oceli.
Linka hamonu i krystalická struktura oceli je pěkně vidět i na druhém noži s ručkou z kožených kroužků a z parohu.
Pod určitým úhlem krásně svítí i linka „nioi“.
