Postup výroby kuchyňského nože na míru
Než začneme
První věc, kterou je třeba udělat, je navrhnout nůž. Je důležité vzít při tom v potaz dvě zásadní věci – k čemu bude nůž sloužit a komu bude sloužit. To v podstatě určí výslednou podobu nože. V tomto případě jde o kuchyňský nůž pro mého taťku. Ten měl několik požadavků. Zejména to byl požadavek na tlustší rukojeť v přední části (z důvodu specifického držení nože při krájení). Tomu jsem přizpůsobil i zbytek rukojeti. Dále to bylo rovné ostří a mírně zvednutý hrot a nakonec celková velikost nože. Nůž je určen na použití v kuchyni, tudíž jsem zvolil nerezovou ocel, inlace a na čepy nerezový drát – vše je tedy kompletně voděodolné. No a samozřejmostí u každého kuchyňského nože by měla být pekelná ostrost a pokud možno i trvanlivost ostří. Designová stránka nesmí být opomenuta, protože nůž je umělecké dílo - proto je důležitý i výběr materiálu na rukojeť. Já jsem vybral decentní inlace chladných barev „Blue Damascus“.
Použité materiály (většina zakoupena na Jatagan.eu)
Plech z nerezové oceli X50CrMoV15 o rozměrech 3x50x250 mm
Blok inlace „Blue Damascus“ o rozměrech 25x38x127 mm
Nerezový drát o průměru 5 mm (na čepy)
Epoxidové lepidlo pětiminutové
Leštící pasty – předleštění, leštění, vysoký lesk
Použité nástroje:
Úhlová bruska
Pásová bruska (pásy o zrnitosti 200 a 400)
Kotoučová bruska
Leštící kotouče
Svěrky
Svěrák
Brusné papíry o zrnitosti 80, 500 a 600
Pilníky (kulatý, půlkulatý, plochý)
Důlčík
Stojanová vrtačka
Vrták do železa průměr 5 mm
Pilka na železo (nebo pásová pila)
Výheň a nádoba s kalícím olejem (k zakalení čepele)
Popouštěcí „trouba“
Posuvné měřítko („šuplera“)
Papír, tužka, pravítko, nůžky a nepřilnavé lepidlo, jako je třeba klasické Kores
Brusné kameny (různé zrnitosti – dle požadované ostrosti), ocílka
Pracovní a bezpečnostní pomůcky:
Ochranné brýle
Kožená zástěra
Kožené rukavice
Gumové rukavice (vhodné při lepení epoxidem – tvrdidlo bývá toxické a navíc nebudete zapatlaní)
Respirátor (Při broušení inlace vzniká velké množství jemného prášku, který rozhodně není dobré vdechovat. Obecně doporučuji respirátor při jakémkoli broušení).
POSTUP VÝROBY:
Tělo nože:
1) Na začátku každého projektu je dobré, ne-li nezbytné, navrhnout si podobu nože a nakreslit ji na papír v měřítku 1:1. Doporučuji si na papír nejprve narýsovat rozměry materiálu – v tomto případě obdélník 50x250 mm. Do něj si nůž nakreslíte a budete tak mít jistotu, že materiál vystačí, nebo naopak, že ho nepřijde zbytečně moc nazmar.
2) Nakreslený nůž vystřihněte a nějakým lehčím lepidlem na papír ho přilepte na ocelový plech – v našem případě nerezová ocel X50CrMoV15
3) Orýsujte si tužkou, nebo fixem ty části plechu, které „přečnívají“.
4) Tyto části odřízněte úhlovou bruskou, abyste si ušetřili co nejvíce pozdějšího broušení.
5) Z důvodu prevence poranění začistěte hrany a otřepy na kotoučové brusce (v tomto případě vyjma hřbetu nože – přiléhá na něj šablona a sražením hran a následným srovnáním by došlo k deformaci výsledného tvaru).
6) Na pásové brusce vybrousíme základní tvar nože, za použití hrubší zrnitosti pásu (já používám 200). Doporučuji si na dosah položit mokrý hadr na chlazení – namáčení celé čepele by vám smylo nalepený obrys nože. Bez chlazení se bude zase papírová šablona pálit.
7) Pomocí pilníku vypilujte části, kam jste se nedostali bruskou.
8) Na rukojeti si naměřte a vyznačte díry pro čepy, důlčíkem naznačte a na stojanové vrtačce vyvrtejte. V tomto případě šlo o dvě díry o průměru 5 mm. Začistěte (já používám vrták většího průměru, kterým strhnu případné groty po obou stranách).
9) Když máte obrys hotový, je čas vybrousit ostří do kalící tloušťky cca 0,3 mm (pásová bruska).
10) Vybruste na pásové brusce i povrch nože a zbavte tím plech povrchové vrstvy. Stačí lehce. Pak opakujte i s jemnější zrnitostí (např. 400) a začistěte tak celý povrch nože. Nezapomeňte na hřbet a celou konturu nože – po přilepení střenky bude vše vidět. Tento krok dělám ještě před kalením, protože po něm díky tomu již stačí čepel jen lehce očistit.
11) Čepel je připravena na kalení. Vše pečlivě zkontrolujte a dolaďte. Výrobce použité oceli doporučuje kalit při 980°C - 1050°C a to do oleje. Popouštět pak 2 hodiny při 160°C. Tím byste měli docílit tvrdosti 58 – 58,5 HRC, což je pro kuchyňský nůž více jak dostačující.
12) Zakalte a popustěte, pokud máte jak. Pokud ne, obraťte se na specializované firmy tímto se zabývající. (Více o kalení a popouštění je na konci návodu).
13) Přebruste celý povrch nože (pásová bruska, zrnitost 400) a očistěte ho tak od zabarvení a nečistot vzniklých při kalení. DŮLEŽITÉ – mějte na paměti, že čepel je již zakalena a přehřátím ostří při broušení ho můžete změkčit a nůž tím v podstatě znehodnotit. Proto ČASTO CHLAĎTE ve vodě. Pokud to vaše bruska dovoluje, snižte otáčky a při broušení netlačte.
14) Čepel vyleštěte (všechna místa, která nebudou zakryta střenkou). Pokud jste na pásové brusce skončili zrnitostí 400, začněte brusným papírem o zrnitosti 500 a poté 600. Pokud toto děláte ručně, dejte si na čas a zbavte povrch všech rýh – ty by byly po vyleštění vidět. Pokud využíváte stroje, budete mít značně usnadněnou práci, přesto však tento krok nepodceňte. Po brusných papírech použijte leštící kotouč a pasty na předleštění, leštění a doleštění. Pokud je třeba, dokončete „hadrákem“.
15) Nyní na pásové brusce vybruste ostří do ostrosti, dostačující na ostření kamenem. Doporučuji použít jemnější zrnitost a dát si na čas. Zde je chlazení ve vodě extrémně důležité, z důvodu popsaného v bodu 13
16) Obalte čepel papírem a přelepte páskou, případně zhotovte provizorní „pouzdro“ z kartonu. Někdo přímo obaluje čepel papírovou páskou, já to ale po naleštění již nedělám. Nechte volnou rukojeť a tu část čepele, kam bude sahat střenka.
Rukojeť:
17) Na materiál (v tomto případě bloček inlace „Blue Damascus“ o rozměrech 25x38x127 mm) narýsujte pomocí pravítka a tužky podélně střed. Vhodná je k tomu posuvka (šuplera). Lze použít i rejsek.
18) Bloček rozřízněte. Ideální je pásová pila, protože pak můžete bez zdlouhavého rovnání na brusce rozřízlé části přiložit k rukojeti z libovolné strany. Při použití ruční pilky na rukojeť přiložíte části tou rovnou stranou z vnějšků bločku (nebo na pásové brusce srovnáte).
19) Pokud je třeba, upravte na pásové brusce ty části střenky, ke kterým se po přilepení na rukojeť již nedostanete. V tomto případě šlo o náběhy střenky přiléhající k začátku čepele.
20) Po jedné svrtejte části střenky s rukojetí: Na rukojeť svorkou upevněte část střenky do požadované pozice a vyvrtejte. Dbejte na dodržení úhlu, je to důležité, aby nebylo nutné později díry upravovat, vznikly by mezery, které jsou pak vidět (viz. výsledné foto nože u zadního čepu). Je dobré mít na všech stranách několik milimetrů rezervu, tzn. přesah materiálu – aby bylo na brusce s čím pracovat.
21) Z nerezového drátu průměru 5 mm uřízněte dva čepy o délce cca 4 až 5 cm, v závislosti na šířce rukojeti. Na obou stranách musí čepy o kousek vyčnívat. Vyrobte je klidně delší, nejste-li si jisti – po slepení přečnívající části stejně odříznete.
22) Začistěte oba konce čepů na kotoučové brusce tak, aby šly snadno prostrčit a „nevázly“. Zdržovalo by to při lepení.
23) Nyní vše sesaďte a zkontrolujte. Dolaďte detaily. Vše by mělo krásně sedět.
24) Je čas lepit. Pečlivě odmastěte technickým benzinem kovovou rukojeť nože. Hrubým brusným papírem (80) zdrsněte ty strany střenky, které budou na rukojeť přiléhat a pečlivě je zbavte obroušeného prachu (např. vlhkým hadříkem a otřete do sucha). Dále postupujte podle druhu epoxidového lepidla, které jste se rozhodli použít. Doporučuji pětiminutové, hravě to stihnete i s rezervou a nebudete muset čekat do druhého dne na vytvrdnutí. Na kovovou rukojeť naneste vrstvu lepidla – tak akorát, aby příliš lepidla „nevyhřezlo“ při smáčknutí rukojeti. Pak zkompletujte rukojeť. Trochu potřete i čepy před jejich zastrčením. Vše stáhněte svorkami, abyste docílili rovnoměrného tlaku po celé ploše. Lepidlo, které vyteklo na čepel máte ještě čas otřít hadříkem s technickým benzinem – udělejte to, dokud je ještě ve více méně tekutém stavu.
25) Po vytvrdnutí lepidla sejměte svorky a odřízněte přečnívající čepy úhlovou bruskou tak, abyste si posléze ušetřili jejich odbrušování. Je to výhodné, protože při odbrušování na pásové brusce se čepy zahřívají a mohly by poškodit inlace – ať jich tedy zbývá co nejmenší kus.
26) Na pásové brusce vybrousíme obrys rukojeti „z profilu“. Zatím se nestaráme o tloušťku rukojeti. Bruste prostě tak dlouho, dokud se neobjeví kovová část rukojeti, která vám definuje její tvar.
27) Pilníkem vypilujte ty části rukojeti, kam jste se nedostali bruskou – opět pouze profil.
28) Nyní vytvarujte nahrubo čepel ve druhé ose, tzn. upravte její tloušťku a vytvarujte požadovaný profil „shora“.
29) Srazte vzniklé hrany (pásová bruska) a nahrubo vytvarujte výsledný tvar rukojeti.
30) Pilníkem a brusnými papíry „dolaďte“ rukojeť do dokonalosti. Věnujte pozornost všem hrankám a ploškám (na ty používám tenký kulatý pilník) a nakonec vše vyhlaďte. Při procesu berte rukojeť do ruky, abyste měli přehled o její pohodlnosti. Vše, co vadí do ruky uzpůsobte pilníkem a zahlaďte brusnými papíry. Inlace se skvěle tvaruje, není to těžká práce.
31) Rukojeť naleštíme. Nejprve vyhladíme brusnými papíry jemné zrnitosti (např. 500 a 600) a pak leštící pastou na leštícím kotouči. (Já používám bílou suchou pastu na leštění do vysokého lesku. Pokud chcete, můžete předtím použít ještě zelenou, hrubou leštící pastu).
32) Rukojeť zabalíme do ubrousku a omotáme napevno páskou. Čepel naostříme na brusných kamenech. Začneme na hrubší zrnitosti a postupně pak na jemnějších. Nakonec obtáhneme ocílkou a případně ještě na koženém řemeni. O ostření se více rozepisovat nebudu – na internetu jsou o něm stohy informací a videí.
33) Zbývá už jen hotový nůž omýt vlažnou vodou (hlavně čepel), otřít papírovým ubrouskem a vyzkoušet ostrost třeba na „gumové“ housce, nebo přezrálém rajčeti.
Druhá strana rukojeti je tmavší
Kalení a popouštění:
Pokud jste se rozhodli zakalit a popustit čepel sami a nejste v tom příliš zběhlí, zde najdete postup, jak na to.
Budete samozřejmě potřebovat zdroj tepla, nejlépe kovářskou výheň, pokud možno plynovou (lepší kontrola teploty), chladící médium – v našem případě kalící olej (nekalte do vody, na čepeli se můžou vlivem velkého teplotního stresu a následného pnutí objevit praskliny) a k popuštění elektrickou troubu schopnou dosáhnout požadované popouštěcí teploty (v tomto případě 160°C). Lze popustit i „vnitřním teplem“, k čemuž trouba není potřeba, není to však tak dokonalé popuštění, navíc tato metoda vyžaduje cvik, pokud chcete dosáhnout přesného výsledku.
Postup kalení je následovný. Čepel ve výhni ohřejte na požadovanou teplotu - v tomto případě cca 980°C – 1050°C. Orientujte se podle barvy oceli – měla by mít žluto červenou barvu (pozor, jde o tuto konkrétní ocel X50CrMoV15, při použití jiné oceli je nutné si zjistit podmínky jejího kalení a popouštění a podle toho se bude lišit i barva zahřáté oceli. Žluto červená barva platí pro rozmezí teplot 880°C – 1050°C).
Čepel nezahřívejte ani příliš rychle, ani příliš pomalu a na požadované teplotě ji pár minut udržte, než ji schladíte.
Při chlazení je možné, že olej začne hořet (závisí to na velikosti nádoby s olejem, velikosti a teplotě chlazeného předmětu) – proto čepel do oleje nevkládejte s rukou kolmo shora, ale mějte ruku na stranu. Samozřejmostí jsou rukavice. V oleji s čepelí příliš nemíchejte, jen velmi lehce. Až olej přestane divoce vřít, čepel vyjměte a zkontrolujte, jestli se nezkřivila (to se může stát vlivem mnoha faktorů, například jste mohli žhavým nožem zavadit o kalící nádobu, nebo jste nechali čepel v oleji moc dlouho, případně jste jí příliš vehementně „míchali“ – těchto faktorů je mnoho). Pokud je čepel jen velmi mírně zakřivená, vložte jí ještě horkou mezi dvě prkna do svěráku a tam ji nechte vychladnout. Možná se vám podaří jí tak srovnat (! nerovnejte silou, na 90% pravděpodobnosti praskne). Pokud je křivá hodně, je nutno ji znovu zahřát, na kovadlině srovnat a znovu zakalit.
Pokud je rovná, nechte ji na vzduchu vychladnout. Otřete hadrem a pilníkem můžete vyzkoušet tvrdost. Zkoušejte to na ostří – jeho tvrdost nás zajímá nejvíc a navíc ostatní hrany nože nepoškrábete – ostří se bude ještě brousit. Pilník by měl po oceli hladce klouzat a nezakusovat se. Pokud se i po několika přejetích pilník zakusuje, kalení neproběhlo správně (nejspíš příliš nízká teplota zahřátí oceli, nebo jste nůž vyndali z oleje příliš brzy). V takovém případě je nutno proces zopakovat. Mějte však na paměti, že každým dalším kalením ocel, potažmo její kvalitu, degradujete.
Popouštění je proces značně jednodušší. Čepel vložte do trouby, předehřáté na požadovanou teplotu a nechte ji tam po dobu doporučenou výrobcem k dosažení potřebné houževnatosti/tvrdosti. V tomto případě šlo o 160°C na 2 hodiny. Nechte !pomalu! (tzn. volně na vzduchu) vychladnout. Hotovo.
Děkuji za pozornost a doufám, že Vám tento návod pomůže s výrobou vlastního nože, případně aspoň poskytne inspiraci. Vždyť vše potřebné seženete přímo tady na Jataganu :)
Za kovárnu Uroboros Aleš Miláček
Všechny potřebné materiály k výrobě vlastních nožů pořídítě v našem e-shopu:
- -> hotové čepele na výrobu nožů
- -> nožířské oceli
- -> materiály na výrobu střenek
- -> rohy, parohy a kosti
- -> dřeviny včetně těch exotických
Chcete si k noži vyrobit i vlastní pouzdro? Nástroje a materiály máme na skladě:
- -> kůže, usně, hovězina
- -> sedlářské nástroje a pomůcky
- -> barvy na kůži
- -> klipy, kroužky a plastové vložky
- -> lepidla a tmely
Učte se řemeslu od zkušenějších kolegů. Kompletní soupis návodů na výrobu nožů, střenek, pouzder, čepelí a dalších výrobků naleznete v sekci: Rady, návody, články.
